Vývoj DASTA

 

Rozhodnutí o zahájení vývoje standardu předcházela zkušenost několika tvůrců větších zdravotnických informačních systémů, kteří si uvědomili, že nelze každou dvojici komunikujících systémů propojovat individuálně. Pro zajímavost - jeden z informačních systémů měl v té době zabudováno takřka třicet různých protokolů a číselníků.

Vývoj prvního standardu započal z iniciativy MZ, lékařských fakult, IPVZ a několika firem vytvářejících informační systémy (LIS, NIS, AIS) pro zdravotnictví. Rok 1992 byl rokem hledání směrů a vzorů. Tehdy byla velmi zvažována norma EDIFACT, také se dosti studoval tehdejší HL7, SNOMED, číselník LOINC i nomenklatura IFCC. Po roce intenzivního hledání byla jednoznačně zvolena vlastní cesta a orientace na evropské standardy, normy a nomenklatury.

První pracovní kolektiv tvůrců standardu byl tvořen zástupci lékařských fakult UK, IPVZ, MZ a několika firem vytvářejících NIS, LIS či IS pro praktické lékaře. První jednoduchá verze nazvaná "Datový standard ministerstva zdravotnictví verze 1" byla publikována v plném znění ve Věstníku MZ ČR (ročník 1994, částka 8-9) a vžilo se pro ni označení DS 1.0 či hovorově DASTA. Tato první verze položila koncepční základy DS, ale byla ještě poměrně chudá na datové bloky a neřešila problematiku laboratorního komplementu.

Další vývoj byl intenzivně zaměřen na doplnění potřebných dalších datových bloků a na komplexní řešení komunikace s laboratorním informačním systémem, což vedlo k rozšíření autorského kolektivu DASTA a také ke vzniku rozsáhlého týmu autorů Národního číselníku laboratorních položek (NČLP), který byl budován na základě nomenklatury IFCC a ve spolupráci s touto mezinárodní organizací. Vývoj další verze DS a první verze NČLP byl završen v roce 1997. Odborným garantem projektu byla Česká společnost zdravotnické informatiky a vědeckých informací, na NČLP se podílely odborné společnosti klinických oborů s laboratorní složkou. První plně použitelná verze DS 1.1 a NČLP byla zavedena do praxe v 1997 Věstníkem MZ ČR.

Zásadní pokrok pro praxi přinesla verze DS 2.01, která nabídla širokou paletu datových bloků včetně komplexního řešení obousměrné formalizované komunikace s LIS.
Verze DS 3.01 byla obohacena o rozsáhlé datové bloky a číselníky NZIS, z hlediska jiných oblastí se jedná o mírně doplněnou verzi DS 2.01.
Verze DS 4.01 přinesla další významný pokrok zavedením filozofie klinických událostí, jejich formalizací a jednoznačnou identifikací a řadou dalších datových bloků.

První verze DS vycházela ze souborů textových "TXT", následující verze již vycházejí z XML.
Verze 2 a 3 používají soubory "DTD", současná verze 4 plně využívá možností XML (je postavena na XML schématech a využívá výhod jmenných prostorů).